České středohoří se rozkládá například na území okresů Litoměřice nebo Česká Lípa. 84 % území Českého středohoří představuje Chráněná krajinná oblast České středohoří s výměrou 1063,17 km². Nejvyšším bodem pohoří je vrchol Milešovky (837 m n. m.) a naopak nejnižším bodem je hladina Labe v Děčíně (121,9 m n. m.).
České středohoří svou rozlohou (1265 km²), délkou (přes 70 km) a šířkou (až 25 km) patří k menším orografickým celkům. České středohoří vzniklo sopečnou činností a je jejím nejmohutnějším projevem v Česku. Oháreckým riftem, jenž existoval podél řeky Ohře, se žhavé magma dostalo na povrch. Oblasti dominují čedičové horniny (73,6%), zbytek je tvořen trachytickými a v malé míře andezitickými horninami. Území protíná Litoměřický hlubinný zlom tvořící z geologického hlediska hranici mezi středočeskou a krušnohorskou oblastí. Vyskytují se zde podpovrchová tělesa (lakolity) budovaná utuhlým magmatem. Sopečné kužely se začaly vyzdvihovat z pískovcového podloží v mladších třetihorách, v miocénu (asi před 23 miliony let). Vulkanity místy prorážely Českou křídovou pánev v období pliocénu (před 4,8 miliony let), typickými zástupci jsou Trosky, Kunětická hora. Majestátní krajinný ráz Českého středohoří je dán prohloubenými údolími vytvořenými obnažováním ztuhlého podpovrchového magmatu vodními toky. Jedno z nejkrásnějších údolí vymodelovala řeka Labe. Je jím Porta Bohemica - Brána Čech. Převažují zde čediče a znělce, z usazenin opuky a pískovce.
První geologické mapy oblasti Českého středohoří sestavil Josef E. Hibsch, jeden z nejvýznamnějších evropských vulkanologů.
České středohoří
Chrudim, známá rovněž jako "Athény východních Čech", je město střední velikosti ležící na rozhraní Železných hor a Polabské nížiny, 110 km východně od Prahy, hlavního města České republiky, 10 km jižně od krajského města Pardubic a 33 km od Hradce Králové.
Geomorfologicky leží město ve Svitavské tabuli, která je součástí rovinaté České tabule. Jižně od Chrudimi se zvedají Železné hory s nejvyšší horou Vestec (668 m n. m.). Městem protéká řeka Chrudimka, která pramení v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy (20 km jihovýchodně) a po 108 km toku se vlévá do Labe v Pardubicích. U obce Seč je na ní postavena údolní přehradní nádrž, která je velmi intenzivně využívána pro rekreaci a vodní sporty. Podnebí v Chrudimi lze v rámci ČR charakterizovat jako nadprůměrně teplé s průměrnými srážkovými úhrny. Díky poloze na jižním okraji České tabule patří město k oblastem s vydatnými zásobami podzemních vod. Město leží ve výšce 243-300 m n. m. Polohu města Chrudim v rámci Pardubického kraje lze hodnotit jako velmi exponovanou, což je dáno blízkostí a dostupností krajského města, které je populačním i ekonomickým centrem kraje. Význam polohy jako rozvojového faktoru umocňuje fakt, že se Chrudim nachází v těsném zázemí metropolitního areálu hradecko-pardubické aglomerace, který je podle počtu obyvatel (necelých 300 tis.) pátým nejlidnatějším urbanizovaným prostorem v ČR (po Praze, Brnu, Ostravě a severočeské konurbaci).
Chrudim
Pro svou strategickou polohu je území Hradecka velmi dobře přístupné. Ať už se jedná o možnost využití dálnice D11 či silnic I. třídy, dostupnost je ze všech světových stran poměrně dobrá. Hradec Králové je kvalitní dopravní uzel, odkud se dá pohodlně vyrazit hromadnou dopravou po celém území, tedy od Chlumce nad Cidlinou až po Třebechovice pod Orebem. Zároveň je Hradecko jakousi vstupní branou do Krkonoš a Orlických hor, což přidává na rozmanitosti v plánování výletů.
Jednotlivé atraktivity, jejichž kořeny sahají do hluboké minulosti, pak dokladují, že Hradecko jako srdce východních Čech bije intenzivně už opravdu dlouho! Při jeho poznávání můžete zabrousit až do doby lovců mamutů, krále a královny zase připomíná hned několik zámeckých sídel. I stopy válečné minulosti má Hradecko v repertoáru, a to nejvíce v okolí Chlumu a bojiště bitvy 1866. A aby toho nebylo málo, najdeme na Hradecku i místa, která vás rázem přenesou do doby našich prababiček. Unikátní je pak dokonalá urbanistická koncepce s jedinečnou prvorepublikovou architekturou, díky které se z Hradce Králové stal po právu Salon republiky.
Přijeďte a uvidíte ☺
Hradecko - srdce východní Čech
Historická tradice husitství a jeho představitelů se v Táboře udržovala téměř bez přerušení. K jejímu výraznému oživení však došlo až v 2. polovině 19. století, v době národního obrození. V souvislosti s obecně se prohlubujícím zájmem o národní dějiny a jejich významné postavy také obyvatelé Tábora cítili potřebu učinit více pro obnovení historických tradic svého města. Neformální skupinku nadšenců, kteří se takovému úkolu věnovali, tvořili především profesoři táborských středních škol a univerzitně vzdělaní měšťané.
Základem pro pozdější historicko – archeologické sbírky muzea se také stala sbírka starožitností reálného gymnázia v Táboře. Dne 6. prosince 1878 schválilo obecní zastupitelstvo města Tábora založení městského muzea. Tento den je tedy datem vzniku Husitského muzea v Táboře. Muzejní sbírky proto byly veřejnosti zpřístupněny až o šest let později. Muzeum v dnešní době spravuje několik objektů a soustředí své expozice na oblast Táborska a husitství.